O nás
Žijeme folklórem našeho kraje

Horáckou muziku, která nepřetržitě funguje více než  dvacet pět roků, dnes reprezentuje už několikátá generace muzikantů. 

Muzika, jež obstarávala hudební doprovod při tanečních vystoupeních folklorních souborů a samostatně, jen s písničkami prakticky nevystupovala, v posledních letech stále více samostatně koncertuje. 

Snahou současných členů zůstává připomínat posluchačům krásné horácké písničky a melodie a přivést je k jejich zpívání.

Vysočina a Žďársko má krásných lidových písniček spoustu, a stojí za to je znovu objevovat a zapamatovat si je.  

Aktuální členové

Milan Novák - prim
Stanislav Růžička - terc
Eva Hrnčířová - cimbál
Josef Kučera - kontrabas
Michala Ždánská - kontry, zpěv
Radek Moravec - klarinet
Ilona Mužátková - kontry, zpěv

Historie a současnost

Zakladatelem Horácké muziky ve Žďáře nad Sázavou byl Josef Adžik Hora, významný folklorista, muzikant a sběratel lidových písní. Dlouhé roky hrál se špičkovými moravskými soubory, aby se v důchodovém věku usadil blízko Žďáru na Veselíčku a začal k životu znovu probouzet horácké tance a písně. Sám zpracoval rozsáhlý zpěvník původních písní a melodií a připravil tolik potřebný notový materiál. Zároveň však ty nejhezčí melodie upravil a zaranžoval a vytvořil tak základní repertoár dnešní Horácké muziky.

Přesto, že vlastní Horácký region je velice rozsáhlý, se svébytně horáckou lidovou zemitostí, je zde možno zachytit a vnímat řadu hudebních vlivů a motivů. Přinášeli je v minulosti pocestní řemeslníci a v druhé polovině minulého století také stovky a tisíce nových obyvatel regionu. Ti přišli do Žďáru ze všech koutů republiky za prací v novém průmyslu a sebou si přinesli svoji hudební zkušenost, stejně jako současný vedoucí a primáš Horácké muziky Milan Novák. Ten žije na Žďársku deset let, kdy se přistěhoval s manželkou, jež odtud pochází. Je folklorista a hudebně dříve působil v souborech Krušnohor v Chomutově nebo Hanačka v Litovli. Zpěvačka a hráčka na cimbál, matka pěti dětí, Eva Hrnčířová se zase narodila ve Staré Břeclavi na Slovácku a přinesla s sebou na Vysočinu zpěvnost a melodiku svého rodiště. Druhý houslista Standa Růžička má sice místní kořeny, ale hudební zkušenosti si přinesl ze zcela jiných hudebních stylů. Stejně tak jako kontrabasista Pepa Kučera, pocházející z významného hudebního rodu. Ještě štěstí, že zbytek muziky, klarinetista Radek Moravec a houslistky Míša Žďánská a Ilona Mužátková prošli od malička Adžikovou školou a tak alespoň někdo z muziky má v krvi základní principy horácké harmonie a doprovodu.

Muzikanti si velmi považují spolupráce s místními folklorními tanečními soubory Studánka a Kamínek. Právě jejich členové a hlavně členky, jsou prvními posluchači nových úprav a společná vystoupení v komponovaných pásmech či festivalových představeních jsou vždycky skvělým zážitkem pro obě strany. K tanečnímu a scénickému světu patří také dětské soubory Bystřinka a Rozmarýnek. Právě v nich se rodí nejenom noví tanečníci, ale také zpěváci. Muzikanti je rok co rok doprovázejí při krajských soutěžích pro malé zpěváčky a dobrá společná příprava se zúročuje v předních umístěních prakticky ve všech kategoriích. Velmi dobrá je také spolupráce se žďárskými kulturními zařízeními i přímo s vedením města. Muzika dostává příležitost k řadě vystoupení při oficiálních i méně formálních městských akcích a mnohokrát také zaplnila místní kulturní kluby a prostory.

Aniž by si to sami muzikanti uvědomili, nastoupili cestu k hudebnímu směru, který se neoficiálně nazývá neofolk, či neofolklor. Představuje návrat k původním, mnohdy zapomenutým písním a melodiím. Cílem je jejich návrat do života a zpřístupnění současným posluchačům a to i s využitím aktuálních hudebních postupů a mnohdy netradičního nástrojového obsazení. Je li tato cesta smysluplná a reálná ukáže čas. Zatím se členové Horácké muziky těší na další zaplněné a rozezpívané koncertní sály a věří, že se horácké písničky už nikdy ze světa neztratí.